Václav Šolc, Petr Hořejší SNDK, 1968, Praha, vázaná s přebalem, 299 str., ilustrace Jaromír Vraštil, obsahuje množství vyobrazení, součástí rozkládací mapka, pěkný stav. Z obsahu: Aztékové, Algonkini, Irokézové.
Pavel Mantegazza I. L. Kober, Praha, kolem roku 1929, původní celoplátěná vazba, obsahuje fotografické přílohy (ukázky viz další náhledy), trochu naprasklý hřbet, jinak dobře zachováno. Paolo Mantegazza ( 31. října 1831 - 28. srpna 1910) byl italský neurolog , fyziolog a antropolog , známý pro své experimentální zkoumání listů koky na jeho účinky na lidskou psychiku. (antropologie)
Josef Čapek Československý spisovatel, 1949, Praha, vázaná s přebalem, 324 str. + 32 str. obrazové přílohy, obálka je ve hřbetu lehce nažloutlá, zhotovil ji František Muzika, pěkný stav. Rozsáhlá studie o umění přírodních národů a jeho vlivu na moderního člověka. Úvod do poznání výtvarné tvorby přírodních národů Afriky, Oceánie a předkolumbovské Ameriky. Úvodní kapitola postihuje vztahy mezi etnickým uměním a historickým vývojem umění, další části se zabývají dílčími etnickými oblastmi. Přes značný časový odstup od vzniku knihy zaujmou její sdělení i současného čtenáře.
Ludmila Kybalová Lidové noviny, edice Dějiny odívání, 1998, Praha, vázaná, na předtitulu podpis původního majitele knihy, 220 str., jako nová. Oděv byl ve všech historických dobách symbolem postavení jednotlivce, odrazem jeho smýšlení nebo životního stylu. Tento díl vícesvazkových dějin odívání od Ludmily Kybalové, naší přední odbornice v tomto oboru, sleduje vývoj oděvu ve starověkých kulturách, tvořících předstupeň historie evropského odívání. Knihu doplňují: citáty vybrané z dobových pramenů, barevný i černobílý obrazový doprovod, tvořený dobovými malbami a skulpturami, kresby jednotlivých typů oblečení, dobové střihy.
Ludmila Kybalová Lidové noviny, edice Dějiny odívání, 1996, Praha, vázaná, na předtitulu podpis původního majitele knihy,174 str., pěkný stav. Oděv byl ve všech historických dobách symbolem postavení jednotlivce, odrazem jeho smýšlení nebo životního stylu. První díl vícesvazkových Dějin odívání od Ludmily Kybalové, naší přední odbornice v tomto oboru, dokumentuje proměny oděvu v době renesanční, a to v podobě tří výrazných stylů: renesanční módy italské, módy období reformace a španělské módy. Knihu doplňují citáty vybrané z dobových pramenů, barevný i černobílý obrazový doprovod tvořený dobovými malbami a grafikami, kresby jednotlivých prvků oblečení, dobové střihy i slovníček dobových pojmů ze slovníku odívání.
Ludmila Kybalová Nakladatelství Lidové noviny, NLN, 2001, vázaná, na předtitulu podpis předchozího majitele knihy, kniha je ve velmi pěkném stavu. Oděv byl ve všech historických dobách symbolem postavení jednotlivce, odrazem jeho smýšlení nebo životního stylu. Tento díl vícesvazkových dějin odívání sleduje vývoj oděvu ve třech obdobích středověku, od pátého do patnáctého století: v raném středověku, od pátého do jedenáctého století, a to nejprve v Byzanci, pak v západoevropské oblasti, ve vrcholném středověku, od dvanáctého do poloviny čtrnáctého století, v pozdním středověku, od poloviny čtrnáctého století po patnácté století, včetně zvláštního fenoménu módy burgunského dvora. Knihu doplňují citáty vybrané z dobových pramenů, barevný i černobílý obrazový doprovod tvořený dobovými malbami a grafikami, kresby jednotlivých prvků oblečení, dobové střihy i slovníček dobových pojmů ze slovníku odívání.
J. Burian, B. Mouchová Mladá fronta, Praha, 1974, edice Kolumbus, celoplátěná vazba s přebalem, dobrý stav. Etruská civilizace, která se vyvíjela na území Itálie přibližně od 8. století př. n. l. a položila základy římské kultury, dodnes nepřestává udivovat svou vyspělostí. Etruští inženýři byli vynikajícími staviteli měst a propracovaných vodovodních systémů. Etruská sochařská díla – například proslulá Vlčice kapitolská nebo Apollon z Vejí – se zařadila mezi opravdové perly starověkého umění. Přesto o původu této civilizace víme pramálo. Stejně jako o jejím tajemném jazyku, jehož jedna část vycházela z řecké abecedy, druhá má však, stejně jako geneze Etrusků, původ neznámý. První obecně přístupná publikace v naší literatuře objasňuje, pokud kusé prameny dovolí, existenci Etrusků, zapomenutou a znovu objevenou, jejich velmocenské postavení, rozsah jejich říše, původ obestřený tajemstvím, problémy řeči a písma, základy moci i příčiny pádu, život ve městech a na vesnici a posléze výtvarné umění. Početné obrazové přílohy dotvářejí výklad. (Středomoří, Itálie, Toskánsko). Řecký filozof Aristoteles ve 4. století př. n. l. překvapeně popisoval, jak při slavnostech etruské ženy hodují se svými muži ležíce po jejich boku. Jeho údiv pramenil z toho, že v antickém Řecku měly na hodovní slavnosti povolen vstup pouze prostitutky. Prostituce existovala i u Etrusků, ale docházelo k ní především pod rouškou ušlechtilých cílů. Tzv. svatá prostituce se odehrávala ve speciálních chrámech, kde se v jednotlivých celách oddávaly kněžky poutníkům, aby obohatily nejen chrám, ale hlavně samy sebe.
Sylvanus G. Morley Orbis, Praha, 1977, celoplátěná vazba s přebalem, na předtitulu nesouvisející dedikace, dobrý stav. Mayové jsou původní obyvatelé jižního Mexika a severní části Střední Ameriky. Každá z nich má svou vlastní částečně odlišnou tradici, kulturu či historickou identitu. Počátkem 21. století zde žije okolo 6 milionů potomků Mayů. Někteří se téměř integrovali do moderní kultury, která je obklopuje, jiní pokračují ve svých tradicích a často mají jako mateřštinu jeden z mayských jazyků. Největší část současné mayské populace žije v mexických státech Yucatán, Campeche, Quintana Roo, Tabasco a Chiapas, dále jsou Mayové ve Střední Americe ve státech Belize, Guatemala (např. Mayové Guatemaly jsou Quiché, Mamesové, Pocomam, Kakčikelové, Ixil, Kekchi, Tzutujil, Jacaltec a Xinca1 Yucatán. Karibik, etnické skupiny. Kniha popisuje nejúplněji celou jejich kulturu, umění, astronomii, písmo, zemědělství, život prostého lidu a specifický nábožensko-filozofický výklad světa. Kniha je doplněna o obrazový doprovod, plánky, ukázky písma a navíc fonetickou výslovnost španělských a indiánských slov. (antropologie)
Jana Součková Mladá fronta, Praha, 1979, celoplátěná vazba s přebalem, pěkný stav. Starověký Přední východ označuje starověké civilizace Přední Asie (Sýrie, Palestina, Fénicie, Malá Asie), Mezopotámie , Íránská vysočina , starověký Egypt a Arábie v období od konce pravěku ve 4. tisíciletí př. n. l. do vpádu Arabů v první polovině 7. století. Dějiny starověkého Orientu jsou součástí historie starověku. Zachycuje život tehdejšího člověka v nejrůznějších oblastech jeho činnosti – práce, zábava, náboženské úkony, válka, stavitelství, řemesla. Bohatý obrazový doprovod.
František Šita, il. Zdeněk Majzner Kruh, Hradec Králové, 1976, celoplátěná vazba, ukázky viz další náhledy, dobrý stav. Autor, který se po dlouhá léta zabývá výzkumem tropických léčiv, studiem léčitelských znalostí a magických praktik domorodých kmenů v tropických oblastech, sděluje v knížce své dojmy z cest po afrických a latinskoamerických zemích. Cestopisné zážitky doplňuje líčením zvyků domorodého obyvatelstva a popisem tropických drog a jejich účinků. Psychotropních rostlin je na světě asi sto padesát, z nichž téměř sto je halucinogenů a z těch většina pochází z Ameriky. Všechny drogy jsou pro indiány posvátné, a proto s nimi mohou zacházet pouze lidé vyvolení, tedy šamani, kteří prošli učením a šamanskou iniciací. Drogy jsou totiž cestou k dosažení měnícího se stavu vědomí (ASC, Altered State of Consciousness) neboli transu či extáze. V knize jsou uvedeny i léčivé byliny, koření atd. Zajímavá antropologie s pěknými ilustracemi (viz fota).
Josef Wolf Svoboda, 1970, Praha, vázaná s přebalem, 242 str., přebal nese mírné známky užití, jinak pěkný stav. Současný český antropolog a etnolog vytvořil touto knihou „úvod do studia přírodních národů“. Porovnává formy života, zvyky a hmotnou i duchovní úroveň kultury rozmanitých nejzaostalejších a zároveň nejstarších etnických skupin – starých obyvatel Austrálie, Tasmánci, Křováci, Pygmejové, Masajové, Hotentoti, Eskymáco, Negritové, poslední Indiáni Ohňové země a další.